Vlčí Déčka

Kdo nerad vlky, tak ať padá.

Vzkazník

Anketa

Statistika

Smajl

SmileyCentral.comSmileyCentral.com





SmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.comSmileyCentral.com

Pohádky vzniklé na posezení

Nenažranci Jeníček a Mařenka

Žil byl jeden dřevorubec, a ten žil se svou ženou a dvěmi dětmi, Jeníčkem a Mařenkou.

 

Když přišla těžká doba, začala žena domlouvat svému muži: "Odveď ty dva žrouty do lesa, nebo  nám vše sní, už teď se cpou a cpou a jídlo tryskem ubývá."

 

"Máš pravdu,"pravil dřevorubec,"odvedu je co nejdál a pak jim uteču, neumřeme kvůli takovým žroutům." Jak řekli, tak udělali. Druhý den odpoledne se vydali Jenča a Mařča do lesa.

 

Jejich otec šel pochopitelně s nimi a cestou vymýšlel plán útěku před těmi žrouty. Nakonec je zanechal na paloučku s bobulemi a řekl, že bude sekat dřevo nedaleko a ať na něj počkají. Jakmile byl dřevorubec z dohledu, vydal se tryskem pryč.

 

Jeníček mezitím rozbalil pytel jídla a s Mařenkou se na něj hladově pustily. Když jim jídlo došlo, pustili se do všeho poživatelného dookola, až tam nezbylo nic. Pak si oba dali šlofíka a probudily se až při stmívání.

 

Jeníček a Mařenka se tedy vydali po cestě s bobulemi, které nestihly sníst. Avšak tma byla čím dál tím větší a stalo se, že je do očí bacilo světlo z okna přímo před nimi, které se z nenadání rozsvítilo. Nebýt toho osudného světla, skončili by rozpláclí na stěně.

 

Oba dva začichali. Cítili sladkou vůni, která neomylně vycházela ze stěn chaloupky. Poznali že je to perník a tak si hladově ulamovali a somozřejmě jedli.

 

To už si však důchodkyně obývající zde přítomnou chatrč uvědomila, že jí někdo jí perníčky, na kterých měla alarm. Vyšla ven a uviděla takové dva spratky jak se ládují jejím perníkem.

Avšak dobrosrdečná bába je pozvala dál a nabídla jim nocleh. To ale neměla dělat. Jenča a Mařča jí vyplenili během chvilky celou spíž. Proto babča zavřela Jeníčka do chlíva, aby se přestal cpát. Mařenku zatím zapřáhla do práce, aby odčinila co oba dva snědli. Babča totiž měla ve spíži zásoby na pět let.

 

Když babča pověděla Mařce, aby zatopila v kamnech, vymluvila se, že to s ohněm neumí. Tak si musela důchodkyně zatopit sama. Na její sešlou a shrbenou postavu to bylo daleko a tak do trouby vlezla, aby tam líp zapálila. Po chvilce se to krásně rozhořelo a když chtěla bába z pece vylézt, zavřela ji tam ta nenažraná vražedkyně a bába se v troubě upekla.

 

Mařenka spěchala otevřít Jeníkovi a spolu hned spořádali zbytek perníku z chaloupky.

 

Po zdolání perníku z chaloupky, se oba hladově vrhly na pečenou bábu. Po jejím spořádání už v okolí nebylo nic k snědku a tak se vydali hledat cestu domů. Nakonec jí našli a jelikož jim minule bába chutnala, upekli si nakonec i rodiče.

 

Když už opravdu neměli co jíst, pošli oba ze svého nenažranství hlady.

 

+KONEC+

Žádné komentáře
 
Kdo neskáče, není vlk! Hop, Hop, Hop!!!